Background Ing. František Mráz

Ing. František Mráz

Jak je to podle Vás obecně s dostatkem financí na rozvoj železnic, je to dnes lepší než dříve?

Současný stav a stav posledních let nelze srovnávat se začátkem devadesátých let. To bylo několikaleté období nedostatku peněz na investice do železniční infrastruktury. Připravovaly se pouze nejnutnější rekonstrukce železničních tratí a z nových staveb pouze elektrizace železničních tratí. Pro firmy zabývající se zpracováním projektů železničních staveb, ale i dodávkami těchto staveb bylo v této oblasti málo práce. Bojovali jsme o přežití a přečkání tohoto období ve snaze udržet si odborníky.

Kdy a kde u nás začnou na hlavních tratích jezdit vlaky rychlostí 320 km za hodinu?

To je otázka pro Ministerstvo dopravy, které připravuje koncepci rozvoje železniční sítě v naší republice. Jedná se o zcela novou generaci železniční dopravy včetně nových železničních tratí a stanic. V jejich přípravě jsme výrazně zaostali za některými zeměmi v Evropě a zatím nejsme schopni se k nové síti vysokorychlostních železničních tratí připojit. Termíny zahájení výstavby prvních VRT byly již několikrát změněny a zatím se stejně jedná jen o sekvence budoucí sítě.

Jak je náročné projektově připravit VRT?

Projektová příprava je náročná, ale je možná i se stávajícími kapacitami a odbornými znalostmi našich projektových firem. Základní je sjednotit parametry návrhu nové železniční sítě a stanovit etapizaci její přípravy a následné výstavby. Přitom je nutné počítat se značnou časovou prodlevou při jejich projednávání, protože to bude stěžejní záležitost pro schvalování projektů.

Jak je náročné železniční projekty prosadit?

To je velmi náročná práce. Jedná se o liniové stavby trasované naší krajinou a dotýkající se zájmů mnoha obcí, měst a soukromých vlastníků pozemků.

Nebude VRT vytvářet v území neprostupné bariéry?

Návrhy nových železničních tratí nesmí vytvářet v území bariéry, to je jedna ze zásad návrhů. Návrhové prvky pro trasování vysokorychlostní tratě jsou velice omezené s ohledem na bezpečné vedení vlaků s jízdou vlaků rychlostí 250 až 320 km/h. Jak směrově, tak také spádově je nutné především v členitém terénu navrhovat umělé stavby, zejména viadukty, mosty a tunely.

Jak se změnil přístup k nádražním budovám a méně významným tratím?

Protože jsme již ve velké míře na našem území modernizovali hlavní železniční tratě a dosáhli tím významného zkracování jízdních dob, stala se železniční doprava opět žádoucí pro přepravu velkého množství cestujících. To si druhotně vynucuje opravy a úpravy navazující infrastruktury. Nejedná se jen o výpravní budovy v železničních stanicích hlavních tratí, ale také navazujících přípojných železničních tratí.

Je dost mladých inženýrů nadšených pro projektování železnic?

Nemáme dostatek mladých inženýrů pro projektování a realizaci staveb železničních tratí a stanic. Věřím, že v případě nových železničních tratí na vysokou rychlost se to změní, jakmile bude celý projekt spuštěn bez nebezpečí jeho přerušení či pozastavení.

Jak se díváte na desetiletí plánovanou přestavbu brněnského dopravního uzlu?

Příprava přestavby železničního uzlu Brno včetně nového osobního nádraží bude mít v příštím roce smutné výročí. Uplyne sto let, kdy byly vyhodnoceny návrhy na řešení železniční otázky v Brně. Již tehdy zvítězil návrh na změnu situování nového osobního nádraží do prostoru dnešního nádraží Brno-dolní. Pokud má nové nádraží plnit požadavky moderní osobní dopravy včetně napojení vysokorychlostních železničních tratí, je nutné využít pro jeho umístění prostor, který již sto let je v územním plánu města pro to vyčleněn a chráněn.

Inicioval jste založení dceřiné společnosti PM ČKAIT, která hned v prvním roce měla zisk několik milionů. To bylo odvážné rozhodnutí, které nám závidí i zahraniční profesní komory.

Jednou z nejvýraznějších kapitol rozpočtu ČKAIT jsou výdaje spojené s pojištěním našich členů. Nejedná se jen o výši ceny pojištění, ale i rozsah jeho plnění. Založili jsme proto „pojišťovací komisi“, která se zabývala jak spornými událostmi našich členů při vzniklých škodách, tak smluvními podmínkami sjednávanými s pojišťovnou. Následovalo založení dceřiné firmy, pojišťovacího makléře, „PM ČKAIT, s.r.o.“. Stalo se tak díky pochopení a podpoře ostatních členů představenstva ČKAIT.

Více o osobnosti

Autorizace
ČKAIT 1000078, ID00
Obor
Dopravní stavby
Narozen
* 20. prosince 1945, Prostějov

Ing. František Mráz zasvětil svůj profesní život rozvoji a modernizaci železničních tratí. Celých 21 let řídil SUDOP Brno a podílel se na mnoha významných projektech rozvoje železniční infrastruktury, a to včetně nového nádraží v Brně. Po odchodu do důchodu věnoval svůj čas a energii zajišťování finanční stability ČKAIT. Díky němu se Komoře dařilo velmi efektivně hospodařit se svěřeným majetkem a finančními prostředky. Po 18 letech práce v představenstvu ČKAIT letos již nebude kandidovat. V prosinci oslaví 81 let.

Vzdělání

  • Střední průmyslová škola stavební v Prostějově
  • Fakulta stavební VUT v Brně, obor Konstrukce a doprava, se specializací železniční stavby

Projektová činnost

Od roku 1970 pracoval u Státního ústavu dopravního projektování Praha (středisko Brno) na pozici projektanta železničního svršku a spodku, později jako hlavní inženýr projektů železničních staveb. K jeho nejvýznamnějším projektům patří Frýdlantské nástupiště na hlavním nádraží v Ostravě včetně odstavných kolejí, seřaďovací nádraží v železniční stanici Kůty, přestavba kolejiště v železniční stanici Olomouc hl. n., seřaďovací nádraží v železniční stanici v Havlíčkově Brodě a zejména přestavba železničního uzlu v Brně včetně prověřovacích studií. Od roku 1990 působil na základě výběrového řízení jako ředitel brněnského závodu SUDOP Praha, st. p., a o rok později se stal také ředitelem samostatného státního podniku SUDOP Brno. Po privatizaci tohoto státního podniku byl od roku 1993 až do roku 2011 ředitelem SUDOP Brno, spol. s r. o. I v této pozici se zabýval železničními stavbami, zejména železničním uzlem Brno, a vedl například práce na studii modernizace hlavního železničního tahu na Slovensku.

Činnost pro ČKAIT

Členem ČKAIT je od roku 1993, kdy se stal také členem zkušební komise v Brně pro obor dopravní stavby a jako zkušební komisař působil až do roku 2008. Od roku 2000 je členem výboru oblasti ČKAIT Jihomoravský kraj. Postupně se zapojoval také do různých komisí. Od roku 2008 je členem představenstva a od roku 2011 místopředsedou ČKAIT. V rámci působení v představenstvu se věnuje ekonomické činnosti, zejména rozpočtu a jeho sledování v průběhu hospodaření. Pod jeho vedením Komora pořídila druhou budovu v Praze a založila společnost pro poskytování pojišťovacích služeb.