Ing. František Hladík
„Každá stavba musí vždy splňovat základní požadavky na stavby dle zákona s respektováním příslušných norem.“
„Každá stavba musí vždy splňovat základní požadavky na stavby dle zákona s respektováním příslušných norem.“
Co si myslíte o novém stavebním zákoně a nyní diskutovaném návratu do jeho znění schváleného v roce 2021? Je vůbec možné takovéto legislativní cestování v čase, zvláště když už bylo přijato jeho dvanáct novel?
Na základě předchozích zkušeností s projednáváním nejen nového stavebního zákona, ale i následného změnového zákona, se domnívám, že k žádné převratné změně nedojde. Nejspíše budou následovat další novely. Všechny legislativní kroky se odůvodňovaly dříve i nyní stejně, a to nutností zjednodušení a zrychlení stavebního řízení. To bylo a je přáním všech účastníků stavebního procesu výstavby, tedy i ČKAIT. Prozatím však k tomu nedošlo. Nebyla dokončena digitalizace a nový stavební zákon nepřinesl očekávané účinky. Spíše naopak. Svědčí o tom i současných dvanáct novel. ČKAIT podporovala zjednodušení, ale nikoliv v takové podobě jako bylo přijato. Velkým problémem je například současný obsah dokumentace pro povolení stavby. Požadovali jsme zjednodušenou dokumentaci s obsahem podle dřívější dokumentace pro společné územní a stavební řízení, ale bohužel naše připomínky nebyly akceptovány. Osobně si též myslím, že bylo lepší mít technické požadavky na stavby v jednotlivých navazujících dřívějších vyhláškách. Jak se podařilo skloubit vyjádření dotčených orgánů a jednotné enviromentální stanovisko nedokážu posoudit, ale zkušenosti kolegů z praxe jsou spíše špatné.
Frekvence mimořádných povodní se zvýšila a téměř každý rok někde udeří. Čím to podle Vás je?
Otázka výskytu a místa mimořádných povodní je spíše pro hydrologa a klimatologa. Já jsem praktik a stavař. Při navrhování vodních děl jsme vždy museli vycházet z údajů o možných n-letých průtocích, tedy průtocích opakujících se v určitém časovém období, udávaných ČHMÚ pro konkrétní profily vodních toků. Ale bohužel nejde k těmto údajům přiřadit konkrétní čas pro profil či povodí. Viděli jsme, že v roce 1997 to bylo povodí Moravy, v roce 2002 povodí Vltavy a Labe, v roce 2024 povodí Opavy. A mezi tím i před tím i na jiných řekách. Příčinou jsou mimořádné srážky, které neumíme ovlivnit. Co ale můžeme ovlivnit, je naše činnost v území a protipovodňová opatření, která mohou významně přispět k minimalizaci povodňových škod i k ochraně životů.
Žijete v Českém Krumlově, který povodeň v roce 2002 zasáhla dvakrát během jediného dne. Zaplaveno bylo tehdy i celé historické centrum, na jihu Čech zemřelo 8 osob, škody na majetku přesáhly 16 mld. Kč, což byla pětina škod v celé ČR. Jak jste se jako člen krizového štábu Jihočeského kraje podílel na zvládání této povodňové situace?
Řešení krizových situací, zejména evakuaci obyvatel z oblastí ohrožených povodní, pomohlo v roce 2002 především vyhlášení nouzového stavu. Část protržené Novořecké hráze, která odděluje řeku Lužnici od rybníka Rožmberk, od Nové řeky a od řeky Nežárky, jsme museli následně sanovat. Celková oprava se již stala součástí projektu Protipovodňová opatření v ČR. Voda nezná limity našich norem. Proto jsem už tehdy doporučoval, aby se návrh protipovodňových opatření řešil s rezervou a na maximální dosažené hladiny a průtoky s rezervou. V rámci zpracovávání povodňových plánů jsem trval na důsledné spolupráci s příslušnými orgány. Moje obavy potvrdily noční bleskové povodně na říčce Polečnice v Českém Krumlově v červnu 2022 s mnohamilionovými škodami. V současné době sice již máme řádově lepší předpovědní službu i lepší systém povodňových a krizových plánů. Povodním větším, menším či bleskovým se přesto v budoucnu nevyhneme. Je nutné důsledně dodržovat a uplatňovat zákaz staveb v celých záplavových územích, nejen v jejich aktivních zónách. A tyto zásady přenést do územních plánů. Rozhodně nelze spoléhat na rozum stavebníků.
Byl jste dlouhé roky aktivním členem ČKAIT. Co pro Vás bylo nejdůležitější?
V rámci svých aktivit pro ČKAIT jsem především pomáhal řešit konkrétní potřeby autorizovaných osob v souladu s právním statutem ČKAIT i v souladu s platným právním řádem. Snažil jsem se propagovat úlohu ČKAIT ve vztahu na správní orgány i samosprávu. Usiloval jsem o prohloubení spolupráce s odbornými institucemi, školami a partnerskými organizacemi, zejména s Kammer der Ziviltechniker:innen | Architekt:innen und Ingenieurkonsulent:innen für Oberösterreich und Salzburg.
Jaké je Vaše profesní motto?
Moje profesní motto bylo a je, že každá stavba musí vždy splňovat základní požadavky na stavby dle zákona s respektováním příslušných norem. To platí pro všechny druhy staveb. Je to i jistota a ochrana autorizovaných osob z hlediska jejich profesní odpovědnosti.
František Hladík patří k významným vodohospodářům a krajinným inženýrům. Podílel se na realizaci a modernizaci řady vodních staveb. Po studiích v roce 1970 začínal na pozici projektanta a svou profesní kariéru ukončil po 37 letech v pozici generálního ředitele, to vše u státního podniku Povodí Vltavy. V posledních téměř dvaceti letech se v rámci ČKAIT intenzivně věnoval připomínkování navrhovaných změn ve stavebním právu.
V pozici projektanta až vedoucího projektového oddělení v letech 1970–1991 zpracovával projektovou dokumentacii – opravy jezů a říčních koryt povodí Vltavy, zejména opravy a modernizace jezů a plavebních komor v rámci vltavské vodní cesty se zaměřením na náhradu starých hradlových slupicových jezů jezy klapkovými s modernizací plavebních komor, modernizace jezů a plavebních komor na labské vodní cestě na evropskou plavební třídu, opravy vodních děl – přehrad a nádrží (např. rybník Rabiň k.ú. Protivín, Novořecká hráze s respektováním podmínek CHKO Třeboňsko).
V pozici ředitele závodu v letech 1991 až 2003 se podílel na realizaci vodních staveb a zasadil se o aktivní ochranu před povodněmi – zajišťoval investice a opravy staveb v rámci závodu Horní Vltava, Povodí Vltavy s.p., byl předsedou povodňové komise celého povodí Horní Vltavy a členem krizového řízení kraje v době povodně 2002, členem hraničních komisí pro vodní toky mezi ČR, Rakouskem a Německem. Podílel se na vypracovávání projektových dokumentacích na tocích, které tvoří státní hranici.
V pozici generálního ředitele v letech 2003 až 2007 řídil investiční akce při odstraňování povodňových škod na vodních dílech a tocích po katastrofální povodni v r.2002. Byl členem Ústřední povodňové komise ČR a člen krizového řízení při povodni 2006.
V rámci svých aktivit pro ČKAIT pomáhal řešit konkrétní potřeby autorizovaných osob v souladu s právním statutem ČKAIT i v souladu s platným právním řádem. Propagoval a posiloval úlohu ČKAIT ve vztahu na správní orgány i samosprávu a prohluboval spolupráci s odbornými institucemi, školami a partnerskými organizacemi, včetně Kammer der ZiviltechnikerInnen | ArchitektInnen und IngenieurInnen Oberösterreich und Salzburg.